Gereon Rath

Gereon Rath: Životopis Gereon Rath (narozen 5. března 1899) byl německý policejní komisař původem z Kolína nad Rýnem, který sloužil u berlínské policie v dobách Výmarské republiky. Jako veterán první světové války se Rath roky potýkal s posttraumatickou stresovou poruchou a závislostí na lécích proti bolesti, což byly přímé následky válečných traumat. Jeho působení v Berlíně se shodovalo s eskalací politického násilí ze strany extrémní levice i pravice. Během své kariéry v neklidné metropoli se střetával jak s ruskými komunisty, tak s německými nacionalisty. Raný život Gereon Rath se narodil v Kolíně nad Rýnem v tehdejším Německém císařství do katolické rodiny. Jeho otec, Engelbert Rath, byl pravou rukou primátora Konrada Adenauera a patřil k vysokým šaržím kolínské policie. Gereon byl odveden do armády v roce 1917 a sloužil u 22. pěšího pluku. Na frontu se dostal pozdě, a o to intenzivněji zažil nejkrutější boje při obraně Siegfriedovy linie. 4. listopadu 1918 na frontě mezi Malmaison a Laffaux přihlížel zranění svého bratra Anna, ale místo pokusu o záchranu ze strachu uprchl. Později sám sebe přesvědčil, že se bratra zachránit pokusil, ale byl zajat francouzskou armádou. Tato zkušenost v něm zanechala hluboké psychické šrámy. Když jeho matka na konci války podlehla španělské chřipce, ujal se rodiny dr. Adenauer, vůči němuž Gereon cítil doživotní dluh. Mise pro Adenauera Po válce se Rath stal úspěšným vyšetřovatelem kolínského oddělení vražd. Zapletení do tragické přestřelky však vedlo k jeho přeložení do Berlína, který se právě stával bojištěm mezi radikální levicí a pravicí. Rath nastoupil na policejní ředitelství na Alexanderplatz v obvodu Mitte, kde se jeho parťákem stal Bruno Wolter. V té době byl Rath již silně závislý na uklidňujících lécích, které mu dodával lékárník Joseph Döhmann výměnou za nelegální pornografické materiály. Dne 29. dubna 1929 se Rath a Wolter zúčastnili zátahu na fotografický ateliér v Neuköllnu, který sloužil jako kulisa pro natáčení pornofilmů. Rath se ocitl pod palbou Franze Krajewského, kterého následně Wolter zatkl a donutil ke spolupráci. Pro Ratha bylo vyšetřování osobní – věřil, že majitel ateliéru Johann König disponuje filmem kompromitujícím Konrada Adenauera. Adenauer Ratha požádal, aby nahrávku získal zpět dříve, než ovlivní nadcházející volby. König však během výslechu spáchal sebevraždu dříve, než stačil film vydat. Střet s politickým extremismem Rathovo vyšetřování jej zavedlo hluboko do podsvětí i vysoké politiky. Spojil se s mladou policejní zapisovatelkou Charlotte Ritterovou a společně rozkrývali stopy vedoucí k trockistické buňce „Rudá pevnost“ i k nelegálnímu převozu sovětského zlata. Rath se stal svědkem masakru během „Krvavého máje“ (Blutmai) v roce 1929, kdy policie brutálně potlačila komunistické demonstrace. Tato událost jím hluboce otřásla a donutila ho pochybovat o instituci, které sloužil. Postupně odhalil existenci „Černé Reichswehru“ – tajné armády budované v rozporu s Versailleskou smlouvou. Zjistil, že němečtí důstojníci ve spolupráci s průmyslníky, jako byl Alfred Nyssen, tajně cvičí piloty a testují chemické zbraně v Sovětském svazu. Rath se ocitl v křížové palbě mezi demokratickými silami zastoupenými Augustem Bendou a spiklenci, kteří usilovali o svržení republiky. Rozklad Výmarské republiky a osobní krize S postupujícím časem se Rathův svět začal nezadržitelně hroutit. Hospodářská krize a rostoucí vliv NSDAP proměnily Berlín v místo, kde právo a spravedlnost ustupovaly hrubé síle. Gereon, rozpolcený mezi loajalitou k rodině a svým smyslem pro povinnost, sledoval, jak se jeho synovec Moritz radikalizuje v řadách Hitlerjugend. Tento rodinný rozkol symbolizoval tragédii celého Německa, kde se nejbližší příbuzní stávali ideologickými nepřáteli. Vyšetřování ve stínu svastiky Když se nacisté v roce 1933 chopili moci, Rathova pozice u policie se stala neudržitelnou. Oddělení vražd, kterému dříve dominovala profesionalita Ernsta Gennata, bylo postupně infiltrováno členy SA a SS. Rath, který se vždy snažil zůstat apolitickým profesionálem, byl nucen vyšetřovat zločiny, jejichž pachateli byli sami představitelé nového režimu. Každý vyřešený případ jej tak paradoxně přibližoval k vlastní záhubě, neboť pravda se stala pro stát nebezpečným nepřítelem. Osudová Charlotte a útěk do neznáma Vztah s Charlotte Ritterovou zůstával pro Ratha jediným pevným bodem v chaosu. Charlotte, jejíž ambice stát se první ženou v detektivním sboru byly nacistickým režimem udupány, se stala jeho spojencem v posledních zoufalých pokusech o zachování zbytků morálky. Společně čelili nejen korupci v aparátu, ale i stínům z minulosti, které Ratha neustále pronásledovaly v podobě halucinací a abstinenčních příznaků. Historický odkaz fiktivního detektiva Postava Gereona Ratha, vytvořená spisovatelem Volkerem Kutscherem, slouží jako fascinující průvodce agonií první německé demokracie. Skrze jeho oči čtenáři a diváci sledují, jak snadno může civilizovaná společnost sklouznout k barbarství. Rath není černobílým hrdinou; je to chybující, traumatizovaný muž, který se snaží najít cestu v době, kde se hranice mezi dobrem a zlem definitivně rozmazaly. Jeho příběh končí tam, kde začíná nejtemnější kapitola moderních dějin.

Další informace: 10. běloruský granátnický pluk, 13. pennsylvánský záložní pluk.