Harmon Veoisey

Harmon Veoisey (zemřel v říjnu 1918) byl americký voják, který sloužil u 30. pěší divize Armády Spojených států na západní frontě první světové války. Padl v boji během Meuse-argonnské ofenzívy v roce 1918. Veoiseyho osud byl úzce spjat s jednotkou přezdívanou „Old Hickory“, pojmenovanou na počest Andrewa Jacksona. Tato divize byla složena převážně z mužů z jihovýchodu USA a do Evropy dorazila v kritickém roce 1918, aby pomohla spojeneckým vojskům zlomit patovou situaci v zákopech. Harmon se tak ocitl tisíce kilometrů od domova, v blátě a dýmu války, která navždy změnila tvář moderního světa. Podzim roku 1918 se pro Harmona a jeho spolubojovníky stal zkouškou ohněm. Meuse-argonnská ofenzíva, které se zúčastnil, byla největší a nejkrvavější operací v historii amerických expedičních sil. V hustých lesích a na strmých hřebenech Argonnského lesa museli vojáci čelit nejen houževnatému odporu německých kulometných hnízd, ale i vyčerpání a všudypřítomnému strachu. Říjen 1918, kdy Harmon položil svůj život, byl měsícem, kdy se vítězství zdálo být na dosah, ale cena za něj byla nepředstavitelná. Harmonův příběh je jedním z tisíců tichých svědectví o odvaze obyčejných mužů, kteří v závěrečných týdnech konfliktu postoupili vpřed, aby zajistili konec „velké války“. Jeho oběť v Argonském lese zůstává trvalou připomínkou brutality posledních dnů bojů. Ačkoliv Harmon Veoisey odešel jen měsíc před uzavřením příměří, jeho jméno zůstává zapsáno v análech historie vedle těch, kteří prolomili Hindenburgovu linii. Pro mnohé rodiny v Americe se stal symbolem generace, která přinesla nejvyšší oběť v době, kdy se svět teprve učil chápat rozsah globálního konfliktu.

Další informace: 14. texaský pěší pluk, 134. illinoiský pěší pluk.