Harold Schrier

Harold George Schrier Harold George Schrier (17. října 1916 – 3. června 1971) byl důstojníkem americké námořní pěchoty z povolání. Jako veterán bojů druhé světové války a korejské války se stal držitelem Kříže námořnictva (Navy Cross), druhého nejvyššího amerického vojenského vyznamenání za statečnost. Do historie se zapsal především jako velitel čtyřicetičlenné patroly, která 23. února 1945 dobyla vrchol hory Suribači na ostrově Iwodžima a vztyčila tam první americkou vlajku. Životopis Harold Schrier se narodil v Corderu ve státě Missouri. Po absolvování střední školy v Lexingtonu vstoupil 12. listopadu 1936 do sboru americké námořní pěchoty (USMC). Po výcviku v San Diegu byl převelen do Číny, kde strážil americké velvyslanectví v Pekingu. Sloužil také v Tchien-ťinu a Šanghaji. V srpnu 1940 se vrátil do San Diega jako výcvikový instruktor (tzv. drill instructor). Boje za druhé světové války Během druhé světové války sloužil Schrier na ostrově Midway během slavné bitvy o tento atol. Od srpna 1942 do února 1943 se účastnil bojů o Guadalcanal jako četař střelecké roty u 5. pluku námořní pěchoty. Přímo v poli byl 28. února 1943 povýšen do hodnosti poručíka. Následně se připojil k elitní jednotce Marine Raiders. Za své průzkumné patroly na ostrově Vangunu během tažení na Nové Georgii obdržel řád Legion of Merit. Později se účastnil bojů na Bougainville. V únoru 1944 se vrátil do USA, aby působil jako instruktor pěchoty na základně Camp Pendleton. Poté byl jmenován výkonným důstojníkem roty E, 2. praporu 28. pluku 5. divize námořní pěchoty. V září byla divize odeslána na Havaj k dalšímu výcviku a v lednu 1945 vyplula k útoku na Iwodžimu. Iwodžima Schrier a jeho rota přistáli na plážích Iwodžimy 19. března 1945. O pět dní později se dobrovolně přihlásil k vedení 40členné patroly na vrchol 169 metrů vysoké hory Suribači, aby tam vztyčil americkou vlajku jako signál, že vrchol byl dobyt. Mezi 10:20 a 10:37 dopoledne byla na vrcholu pevně vztyčena vlajka o rozměrech 137 × 71 cm, kterou praporní pobočník přinesl z transportní lodi USS Missoula. Okamžik zachytil štábní seržant Louis R. Lowery, fotograf časopisu Leatherneck. Mezi přítomnými byli i Ernest I. Thomas Jr., Henry Hansen, Charles W. Lindberg, James Michels, Raymond Jacobs, Louis Charlo a zdravotník John Bradley. Za tento čin byl Schrier vyznamenán Křížem námořnictva. Poválečné období a Korea Po válce sloužil v San Diegu, v Seal Beach, na filipínském ostrově Samar a v japonské Jokosuce. V roce 1949 působil jako technický poradce a zahrál si sám sebe ve filmu Sands of Iwo Jima (V píscích Iwodžimy) s Johnem Waynem v hlavní roli. Když v červnu 1950 vypukla korejská válka, Schrier byl v červenci vyslán do Koreje s 1. prozatímní brigádou námořní pěchoty. Za své působení během bitvy o pusanský perimetr obdržel Bronzovou hvězdu. Později převzal velení roty I (3. prapor, 5. pluk 1. divize námořní pěchoty). Během nočního boje o kótu 1520 s čínskými jednotkami při průlomu u Täčon-ri (v oblasti Chosinské přehrady) byl 1. prosince 1950 zasažen nepřátelskou palbou do krku a následně evakuován do Japonska. Odchod do civilu Schrier poté sloužil jako náborový důstojník v Birminghamu v Alabamě a jako velitel vojenské policie (Provost Marshall) v San Diegu. Do výslužby odešel v hodnosti podplukovníka. Zemřel v Bradentonu na Floridě a je pohřben v Mansion Memorial Park v Ellentonu. Historický kontext: Význam prvního vztyčení vlajky Ačkoliv se do celosvětového povědomí zapsala především druhá, slavnější fotografie Joea Rosenthala, bylo to právě Schrierovo první vztyčení vlajky, které mělo pro vojáky na Iwodžimě zásadní morální význam. Když se nad vyhaslým vulkánem poprvé zatřepotala americká vlajka, lodě v kotvišti spustily oslavnou kanonádu sirén a unavení mariňáci na plážích propukli v jásot. Schrier jako velitel operace musel zajistit, aby byl vrchol zabezpečen proti japonským vojákům ukrytým v jeskyních, kteří na patrolu okamžitě zaútočili krátce po vztyčení žerdi. Muž v pozadí legendy Schrier byl známý svou skromností a profesionalitou. Přestože se stal ústřední postavou jednoho z nejikoničtějších momentů americké historie, nikdy nevyhledával záři reflektorů. Jeho přítomnost ve filmu V píscích Iwodžimy nebyla motivována touhou po slávě, ale spíše snahou uctít památku svých mužů, z nichž mnozí padli v dalších týdnech krvavé bitvy o ostrov. Jeho role technického poradce pomohla zajistit, aby film autenticky odrážel realitu boje. Odkaz bitvy u Chosinské přehrady Jeho nasazení v Koreji ukazuje neuvěřitelnou houževnatost generace, která se po vyčerpávající druhé světové válce musela vrátit do dalšího brutálního konfliktu. Bitva u Chosinské přehrady, kde byl Schrier raněn, patří k nejnáročnějším operacím v dějinách USMC. Mariňáci zde bojovali nejen s početní převahou nepřítele, ale i s extrémními mrazy dosahujícími až -40 °C. Schrierovo zranění při obraně kóty 1520 ukončilo jeho přímé bojové nasazení, ale upevnilo jeho pověst neohroženého lídra. Památka v rodném Missouri V rodném státě Missouri je Harold Schrier dodnes připomínán jako místní hrdina. Jeho příběh slouží jako připomínka cesty od prostého vojáka z venkova až po vysokého důstojníka, který prošel nejtěžšími boji Pacifiku i Korejského poloostrova. Jeho vyznamenání, v čele s Navy Cross a Legion of Merit, jsou dnes vystavena jako symbol oddanosti sboru námořní pěchoty, kterému zasvětil celý svůj život.

Další informace: 14th Street-Union Square, 141st New York Infantry Regiment.