Harrison N Rayborn
Harrison N. Rayborn: Hrdina od Vimy Ridge Harrison N. Rayborn (zemřel v dubnu 1917) byl kanadský voják, který sloužil v řadách 96. praporu (kanadských horalů – Canadian Highlanders) v rámci Kanadských expedičních sil na západní frontě první světové války. Jeho životní cesta i vojenská služba vyvrcholily v roce 1917, kdy padl v jedné z nejvýznamnějších bitev kanadské historie – v bitvě u Vimy Ridge. Raybornův 96. prapor byl původně zformován v Saskatoonu v provincii Saskatchewan. Jako součást jednotek „Highlanders“ si muži zachovávali hrdé tradice skotského vojenského dědictví, které bylo pro kanadskou armádu té doby typické. Po náročném výcviku v Kanadě a následném přesunu přes Atlantik se tito vojáci ocitli v drsné realitě zákopové války v severní Francii, kde čelili neustálému ostřelování, blátu a mrazu. Bitva u Vimy Ridge, která začala na Velikonoční pondělí 9. dubna 1917, se stala pro Kanadu symbolem národního zrození, ale také místem obrovských obětí. Rayborn a jeho spolubojovníci měli za úkol dobýt strategicky klíčový hřeben, který německá armáda držela od začátku války. Díky preciznímu plánování a inovativní taktice „pohyblivé palebné přehrady“ se Kanadě podařilo to, v čem ostatní spojenecké armády dříve selhaly. Cena za toto vítězství však byla pro Rayborna i jeho rodinu v zámoří absolutní. Přesné okolnosti jeho smrti v dubnové vřavě jsou sice zahaleny prachem historie, ale jeho jméno zůstává trvalou připomínkou tisíců mladých mužů, kteří opustili své domovy v prériích, aby bojovali za svobodu na evropském kontinentu. Dnes je jeho oběť připomínána na památnících, které uctívají odvahu kanadských vojáků, jejichž těla často nikdy nenašla identifikovaný hrob. Odkaz Harrisona N. Rayborna žije dál v kanadské kolektivní paměti. Bitva u Vimy Ridge je dnes vnímána jako moment, kdy se Kanada vymanila ze stínu britského impéria a definovala se jako svébytný a neohrožený národ. Pro rodiny, jako byla ta Raybornova, však vítězství mělo hořkou pachuť ztraceného syna, bratra a kamaráda, jehož jméno je navždy vytesáno do kamene vítězství i smutku.Další informace: 122. (4. württemberský) pěší, 11. pěší pluk Pskov.