Helge Essig
Helge Essig: Příběh vojáka z Porýní Helge Essig (zemřel 1918) byl německý voják, který sloužil v řadách 460. pěšího pluku císařské německé armády. Tato jednotka, naverbovaná v průmyslovém i malebném Porýní, byla nasazena na západní frontě první světové války. Essigův osud se naplnil v krvavých střetech s americkými expedičními silami během rozhodující meusko-argonské ofenzívy, kde padl v boji. Poslední vzdor císařství Essigův 460. pěší pluk patřil k pozdním formacím války, složeným často z mužů, kteří již pociťovali únavu z vleklého konfliktu a nedostatku zásob v zázemí. Když v září 1918 začala spojenecká ofenzíva v oblasti Mázy a Argon, ocitli se tito vojáci v epicentru největší operace v historii americké armády té doby. Essig a jeho spolubojovníci čelili drtivé převaze čerstvých amerických sil (tzv. "Doughboys"), které se snažily prolomit Hindenburgovu linii a ukončit válku. Peklo v Argonském lese Bojiště, na kterém Essig operoval, bylo charakteristické neprostupným terénem, hlubokými roklemi a hustými lesy, které se proměnily v labyrint zákopů a kulometných hnízd. Němečtí vojáci zde uplatňovali taktiku pružné obrany, kdy každý metr půdy vykupovali spojenci vysokými ztrátami. Pro muže z Porýní, zvyklé na otevřenější krajinu, představovalo bahno a neustálé ostřelování v Argonském lese fyzické i psychické dno jejich válečného strádání. Střet dvou světů Smrt Helgeho Essiga v boji proti Američanům symbolizuje závěrečnou fázi války, kdy se vyčerpané německé veteránské jednotky střetly s dravým, byť nezkušeným idealismem vojsk generála Pershinga. Meusko-argonská ofenzíva trvala 47 dní a stala se nejvražednější bitvou americké historie. Pro Essiga a tisíce dalších německých vojáků však znamenala především konec nadějí na návrat domů k řece Rýnu, neboť mír byl v době jejich skonu již téměř na dosah. Odkaz zapomenutých jmen Dnes jméno Helgeho Essiga připomíná osudy milionů řadových vojáků, jejichž individuální příběhy byly pohlceny velkými dějinami. Jeho zařazení k 460. pluku nás odkazuje k regionální identitě porýnských vojáků, kteří i v posledních dnech rozpadajícího se císařství plnili své rozkazy. Padl jen krátce před podepsáním příměří v Compiègne, čímž se stal součástí tragické statistiky posledních obětí konfliktu, který navždy změnil tvář Evropy.Další informace: 11. pěší pluk Missouri, CSA,, 13. (1. vestfálský) pěší.