Henny Plessner

Henny Plessner: Padlý hlas Mejsko-argonské ofenzívy Henny Plessner (1894 – 26. září 1918) byl vojínem císařské německé armády, který sloužil na západní frontě první světové války. Padl v boji s americkou armádou hned první den Mejsko-argonské ofenzívy. Plessnerův životní příběh odráží osud celé generace mladých mužů, kteří byli vrženi do „mlýnku na maso“ první světové války. Jako řadový pěšák zažíval každodenní realitu zákopové války – všudypřítomné bláto, krysy a neustálé napětí z dělostřeleckého ostřelování. V roce 1918, kdy se německé válečné úsilí začalo pod náporem čerstvých amerických jednotek hroutit, se Henny ocitl v samotném centru bouře, která měla ukončit starý svět. Září roku 1918 bylo pro německou obranu kritické. Mejsko-argonská ofenzíva, které se Plessner účastnil, byla největší operací v historii amerických expedičních sil (AEF). Pro Hennyho a jeho spolubojovníky to znamenalo čelit zdrcující přesile. Ráno 26. září začalo masivní dělostřeleckou přípravou, po které následoval útok tisíců amerických „Doughboys“. V husté mlze a kouři argonských lesů byl Hennyho osud zpečetěn jen několik týdnů před definitivním příměřím. Plessnerova smrt v prvních hodinách této ofenzívy symbolizuje marnost posledních měsíců konfliktu. Zatímco diplomaté v zázemí již zvažovali podmínky míru, na frontě dál umírali lidé jako on – často jen pár kilometrů od svých domovů nebo v anonymitě rozstřílené francouzské krajiny. Henny se tak stal jedním z více než 26 000 amerických a desetitisíců německých vojáků, kteří v této krvavé operaci položili život. Dnes jsou jména jako Henny Plessner připomínkou toho, že za velkými historickými daty a mapami ofenzív stojí konkrétní lidské tváře. Jeho jméno, vytesané na válečných pomnících či zanesené v archivech, slouží jako tichý memento mori. Příběh mladého muže, který nepřežil podzim roku 1918, nám připomíná, jak tenká byla hranice mezi návratem domů a věčným odpočinkem v cizí zemi.

Další informace: 10. louisianský pěší pluk.