Belomestov Ustin Nikolayevich
Ustin Nikolajevič Bělomestov († 27. srpna 1942) byl sovětský voják ruské národnosti, který sloužil v řadách elitní 13. gardové střelecké divize Rudé armády na východní frontě druhé světové války. Padl v boji při obraně stalingradského železničního seřadiště před náporem německé 295. pěší divize během vrcholící bitvy o Stalingrad.
Bělomestovův osud se naplnil v kritických dnech konce srpna 1942, kdy německá 6. armáda pod velením generála Pauluse zahájila přímý
útok na město. Železniční uzel v centrální části Stalingradu se stal dějištěm jedněch z nejbrutálnějších střetů v městské zástavbě. Právě zde, mezi rozbombardovanými vagony a kolejemi, museli sovětští vojáci čelit drtivé přesile německé pěchoty podporované dělostřelectvem a letectvem Luftwaffe, které město prakticky srovnalo se zemí.
Jeho jednotka,
13. gardová střelecká divize pod vedením generálmajora Alexandra Rodimceva, se stala legendou obrany města. Vojáci této divize byli do Stalingradu přepraveni přes Volhu pod neustálou palbou v polovině září, aby zachránili hroutící se obranu centra. Přestože oficiální záznamy kladou Bělomestovovo úmrtí na konec srpna, jeho přítomnost u 13. gardové naznačuje, že patřil k těm, kteří formovali páteř odporu v prvních, nejchaotičtějších fázích německého průlomu k řece.
Boj o stalingradské nádraží a přilehlé seřadiště byl typický svou nepřehledností a extrémní blízkostí nepřítele. Často se bojovalo o jednotlivé nástupiště nebo skladové haly, které během jediného dne několikrát změnily majitele. Pro vojáky jako Bělomestov znamenala obrana těchto strategických bodů boj na život a na smrt v prachu a sutinách, kde jediným krytem byly ohořelé kostry nákladních vozů.
Příběh Ustina Nikolajeviče je připomínkou statisíců řadových vojáků, jejichž jména zůstala ve stínu velkých generálů, ale jejichž oběť v ruinách Stalingradu zvrátila průběh celé války. Německá 295. pěší divize, která tehdy na železnici útočila, nakonec v kotli u Stalingradu v únoru 1943 zcela zanikla, čímž se symbolicky uzavřel osudový kruh, který pro Bělomestova začal onoho srpnového dne.
1942BelomestovUstinNikolayevichhistorie