Budimir Urak

Budimir Đurak: Osud v písku Tuniska Budimir Đurak († březen 1943) byl voják německého Wehrmachtu (Heer), který sloužil u 334. pěší divize v rámci legendárního sboru Afrika Korps. Jeho životní cesta skončila během tunisého tažení ve druhé světové válce, kdy padl v boji proti jednotkám americké armády během bitvy o Oázu v roce 1943. pěší divize, v níž Đurak sloužil, představovala jednu z posledních velkých posil, které Třetí říše vyslala na africký kontinent. Zatímco Rommelovy jednotky byly vyčerpány nekonečnými ústupy, tito muži byli vrženi přímo do „tuniského kotle“ s úkolem zastavit postupující Spojence. Podmínky v této oblasti byly extrémní – ve dne vojáky spalovalo nemilosrdné slunce, zatímco noci v poušti byly mrazivé a bičované písečnými bouřemi, které vyřazovaly z provozu techniku i lidi. Bitva o Oázu, která se stala Đurakovi osudnou, byla součástí širšího úsilí Osy udržet obrannou linii proti americkému II. sboru. Pro nezkušené americké jednotky to byl křest ohněm, pro německé veterány i nováčky jako Đurak to byl zoufalý boj o každý metr vyprahlé země. Boje se často zvrhávaly v brutální střety zblízka o strategické zdroje vody a vyvýšené body, kde palebná převaha dělostřelectva často narážela na neprostupnost terénu. Smrt Budimira Đuraka v březnu 1943 předznamenala blížící se konec celého afrického tažení. Jen o dva měsíce později, v květnu 1943, se zbývající síly Osy v Tunisku vzdaly, což vedlo k zajetí statisíců vojáků. Đurakovo jméno tak zůstává zapsáno v dějinách jako jeden z mnoha osudů jednotlivců, kteří se stali součástí soukolí dějin v jedné z nejvíce nehostinných frontových linií celé války.

Další informace: 13. pěší pluk Severní Karolíny, 121. newyorský pěší pluk.