Gurkovsky Matvei Savelievich

Gurkovský Matvej Saveljevič (zemřel 6. června 1944) byl ruský příslušník tzv. východních legií (Ostlegionen), který během druhé světové války sloužil v 914. granátnickém pluku 352. pěší divize německého Wehrmachtu v okupované Francii. Padl v boji během amerického útoku na Pointe du Hoc v den D, 6. června 1944. Jeho přítomnost na jednom z nejvíce opevněných bodů normandského pobřeží ilustruje složitou realitu německých obranných sil v roce 1944. 352. pěší divize, v jejíchž řadách Matvej sloužil, byla sice považována za jednu z nejkvalitnějších jednotek v oblasti, ale i ona musela doplňovat své stavy "dobrovolníky" z řad sovětských válečných zajatců. Pro mnohé z těchto mužů byla služba v Osttruppen jedinou cestou, jak uniknout vyhlazovacím podmínkám v zajateckých táborech, ačkoliv je to postavilo do přímého střetu se spojenci na západní frontě. Úsek Pointe du Hoc, kde Matvej zahynul, se stal dějištěm jednoho z nejvíce hrdinských, ale i nejkrvavějších střetů dne D. Američtí Rangers zde museli vyšplhat na třicetimetrové útesy pod neustálou palbou, aby vyřadili z provozu těžká děla, která ohrožovala vyloďovací pláže Omaha a Utah. Zatímco historie se soustředí na odvahu útočníků, osudy obránců, jako byl Gurkovský, zůstávají často jen strohým zápisem v seznamech ztrát, odrážejícím tragédii vojáků bojujících v cizích službách daleko od své domoviny. Zajímavým aspektem působení těchto jednotek byla jejich (ne)spolehlivost z pohledu německého velení. Němci si byli vědomi, že motivace vojáků z východu bojovat za Třetí říši na francouzské půdě je nízká, a proto je často promíchávali s německými kádry nebo je nasazovali do statických obranných pozic, kde nebylo snadné ustoupit. Boje na Pointe du Hoc však ukázaly, že v momentě přímého ohrožení života bojovaly tyto jednotky se zoufalou intenzitou, protože věděly, že v případě zajetí je nečeká nic dobrého ani od jedné ze stran. Matvej Gurkovský je dnes pravděpodobně pohřben na některém z německých vojenských hřbitovů v Normandii, jako je například La Cambe. Tyto hřbitovy jsou tichým svědkem toho, jak multietnická byla ve skutečnosti armáda, která se snažila zastavit spojenecký postup. Jeho jméno připomíná, že za velkými historickými mapami a šípy ofenzív stojí tisíce individuálních, často rozporuplných příběhů mužů, které dějiny semlely mezi dvěma totalitními režimy.

Další informace: 107. trojický pěší pluk, Rok 1792.