Gustl Landauer

Gustl Landauer (narozen 1909) byl německý dělník a komunista, který žil v Berlíně během éry Výmarské republiky. V osudových volbách roku 1933 odevzdal svůj hlas Komunistické straně Německa (KPD). Landauerovo mládí bylo formováno hyperinflací a všudypřítomnou nezaměstnaností, která ochromila německé metropole po první světové válce. Jako mladý muž v berlínských čtvrtích, jako byly Wedding nebo Neukölln, viděl v radikální levici jedinou cestu k důstojnému životu. Pro Gustla nebyla politika jen abstraktním pojmem, ale každodenním bojem o chleba a střechu nad hlavou v činžácích, kterým se přezdívalo „kasárny na spaní“. Když v roce 1933 přišel k volební urně, Berlín byl vřelým kotlem pouličních bitev a politické agonie. Přestože nacistická NSDAP získávala na síle, Gustl zůstal věrný „Rote Front“ (Rudé frontě). Jeho hlas pro KPD byl v té době projevem vzdoru proti nastupující hnědé diktatuře, i když tehdejší komunistické vedení pod heslem „sociálfašismu“ často útočilo na sociální demokraty stejně tvrdě jako na nacisty, což osudově rozdělilo německou levici. Po požáru Říšského sněmu se Gustlův život pravděpodobně změnil v noční můru. Jako registrovaný sympatizant KPD se stal okamžitým cílem pro SA a Gestapo. V té době už nešlo o to, jak se zapojit do revoluce, ale jak přežít první vlnu zatýkání, která tisíce jemu podobných dělníků odvlekla do provizorních koncentračních táborů, jako byl Oranienburg nebo nedaleký Sachsenhausen. Osud Gustla Landauera po roce 1933 zůstává mementem zapomenutých tváří historie. Zda skončil v ilegalitě jako odbojář, byl nucen narukovat do Wehrmachtu, nebo zmizel v soukolí represivního aparátu Třetí říše, ilustruje tragédii celé generace německé dělnické třídy, která věřila v rudý úsvit, ale dočkala se jen totální zkázy.

Další informace: 111. barevný pěší pluk Spojených států, Rimske nepokoje.