Hayman Probet

Hayman Probet († 15. ledna 1945) byl americký voják, který sloužil u 124. kavaleristického pluku americké armády během barmského tažení za druhé světové války. Společně s dalšími Texasany ze 124. pluku byl v posledních měsících války v Tichomoří přidělen k úderné jednotce MARS Task Force. Probet padl v boji během ofenzívy, jejímž cílem bylo vyrvat strategickou Barmskou cestu z rukou japonských okupantů. Jednotka MARS Task Force, k níž Probet patřil, byla v podstatě nástupcem legendárních „Merrillových záškodníků“ (Merrill's Marauders). Šlo o specializovanou brigádu pro boj v džungli, která operovala hluboko za nepřátelskými liniemi. Její vojáci se museli spoléhat na vlastní nohy a stovky mezků, kteří nesli těžkou výzbroj i zásoby přes neschůdné horské hřebeny a nepropustné pralesy, kde technika selhávala. Boje o Barmskou cestu patřily k těm nejbrutálnějším v celém asijském divadle. Tato zásobovací tepna byla životně důležitá pro udržení Číny v boji proti Japonsku. Probet a jeho spolubojovníci ze 124. kavalerie museli čelit nejen fanatickému odporu japonské císařské armády, ale také tropickým nemocem, extrémní vlhkosti a vyčerpání z neustálých přesunů v terénu, který byl pro konvenční armádu prakticky neprostupný. Smrt Haymana Probeta v lednu 1945 přišla v době, kdy se spojenecké sevření kolem japonských pozic v Barmě začalo definitivně utahovat. Padl během intenzivních střetů v oblasti Namhkam, kde se 124. pluk snažil odříznout ustupující japonské síly a zajistit klíčové výšiny nad údolím Shweli. Jeho oběť přispěla k tomu, že se koncem ledna 1945 podařilo poprvé po letech obnovit pozemní spojení s Čínou. Odkaz vojáků z MARS Task Force zůstává symbolem neuvěřitelné odolnosti. Zatímco v Evropě se pozornost upírala k bitvě v Ardenách, v zapomenutých horách Barmy tito muži psali jednu z nejtěžších kapitol amerických vojenských dějin. Hayman Probet a jeho „texaskí jezdci bez koní“ (jelikož v džungli bojovali jako pěchota) zůstávají připomínkou odvahy v těch nejvzdálenějších koutech světa.

Další informace: 12. georgijská pěchota, 135 Piru.