Hirohisa Miwa
Hirohisa Miwa: Pěšák v soukolí klanu Tódžó Hirohisa Miwa (narozen 1945) byl japonský jakuza, který v 80. letech působil jako vymahač pro rodinu Dódžima-gumi, vlivnou dceřinou organizaci tokijského klanu Tódžó. Dne 14. prosince 1988 se Miwa se svými kumpány pokusil přepadnout Kazumu Kirjúa, když procházel čtvrtí Kabukičó (v podsvětí známé jako Kamuročó) doprovázen svým přítelem Akirou Nišikijamou. Pokus o zastrašení se však zvrtl v naprosté fiasko, když byla celá skupinka touto mladou dvojicí nemilosrdně zpacifikována. Život ve stínu rodiny Dódžima V drsném prostředí Kamuročó 80. let, kdy Japonsko prožívalo ekonomický rozkvět a realitní bublinu, patřil Miwa k takzvaným „starým psům“, kteří se snažili udržet krok s agresivní novou krví. Jako vymahač pro Dódžima-gumi měl na starosti především „čištění“ ulic a dohled nad drobnými dlužníky. Jeho styl byl přímý a brutální, postrádal však eleganci a disciplínu, která později definovala legendy klanu. Osudové setkání v Kamuročó Onen prosincový večer roku 1988 měl být pro Miwu jen další rutinní ukázkou síly. Když v neonem ozářených uličkách narazili na Kirjúa a Nišikijamu, viděli v nich jen dva drzé mladíky v levných oblecích. Miwa tehdy netušil, že stojí tváři v tvář budoucímu „Drakovi z Dódžimy“. Právě tato konfrontace se stala jedním z mnoha střípků mozaiky, které začaly formovat Kirjúovu pověst jako muže, kterého je lepší neprovokovat. Následky porážky a pád na dno Poté, co se Miwa a jeho společníci probrali z bezvědomí na špinavém asfaltu, jejich postavení v hierarchii klanu prudce kleslo. V kultuře jakuzy, kde je respekt platidlem cennějším než jeny, byla veřejná porážka od dvou „bažantů“ neomluvitelným selháním. Miwa byl nucen podstoupit rituální omluvu a jeho vliv v rámci Dódžima-gumi se prakticky vypařil, čímž byl odsouzen k podřadným úkolům na okraji zájmu rodiny. Odkaz pouličních bitev Příběh Hirohisy Miwy slouží jako memento pro všechny ambiciózní gangstery, kteří podcení své soupeře na základě věku nebo postavení. Ačkoliv se v oficiálních kronikách klanu Tódžó o jeho jméně příliš nepíše, v temných zákoutích čtvrti Kamuročó se na něj vzpomíná jako na muže, který byl u toho, když se zrodila legenda. Miwa tak zůstává symbolem éry, kdy se osudy psaly pěstmi uprostřed blikajících výloh a kouře z levných cigaret.Další informace: 123. (5. württemberský) granátnický, Rok 2019.