Hiromu Shigekane

Hiromu Šigekane († srpen 1944) byl vojákem japonské císařské armády, který sloužil u proslulé 56. divize (známé pod krycím názvem „Dračí“) během barmského tažení za druhé světové války. Jeho životní cesta skončila v srpnu 1944 během drásajícího obléhání města Myitkyina, které se stalo jedním z nejkrvavějších střetů v jihovýchodní Asii. Šigekaneho osud byl pevně spjat s osudem 56. divize, která byla vycvičena pro boj v extrémních podmínkách. V barmských pralesích nemuseli vojáci čelit pouze nepřátelským jednotkám, ale také neúprosným monzunovým dešťům, malárii a všudypřítomnému hladu. Pro mladé muže, jako byl Hiromu, se „zelené peklo“ Barmy stalo zkouškou nejen fyzické odolnosti, ale i fanatické oddanosti císařskému kodexu bušidó, který ústup či kapitulaci považoval za nepřípustnou hanbu. Obléhání Myitkyiny, strategického uzlu s klíčovým letištěm, trvalo téměř osmdesát dní. Šigekane a jeho spolubojovníci se ocitli v obklíčení přesilou čínských a amerických jednotek. Obránci města, ač trpěli kritickým nedostatkem zásob a munice, se zakopali v hlubokých bunkrech a proměnili město v neprostupnou pevnost. Hiromu pravděpodobně prožíval poslední týdny svého života v neustálém dunění dělostřelectva, kdy se hranice mezi dnem a nocí slévala v nekonečný řetězec protiútoků na bodáky. Když v srpnu 1944 padlo rozhodnutí o evakuaci zbývajících sil, byla situace již kritická. Mnoho japonských vojáků, včetně Šigekaneho, se z obležení nikdy nedostalo. Jejich smrt nebyla jen výsledkem nepřátelské palby, ale často i totálního vyčerpání organismu. Hiromu Šigekane zůstává jedním z tisíců bezejmenných tváří japonské armády, jejichž kosti zůstaly odpočívat v nánosech bahna u řeky Iravadi, daleko od domova, jako memento jedné z nejbrutálnějších kapitol válečných dějin.

Další informace: 10. pěší pluk Jižní Karolíny, Rok 2018.