Jaroslav Krejčí

Jaroslav Krejčí (27. června 1892 – 18. května 1956) byl český právník a kolaborant s nacisty. Od 28. září 1941 do 19. ledna 1945 zastával funkci předsedy vlády Protektorátu Čechy a Morava.

Životopis

Krejčí se narodil 27. června 1892 v Křemenci na Moravě v Rakousko-Uhersku. Po absolvování právnické fakulty Karlovy univerzity v roce 1915 pracoval ve státní správě na různých pozicích. V 30. letech 20. století také přednášel ústavní právo na Masarykově univerzitě (od roku 1938 jako profesor). Od 12. prosince 1938 do 3. března 1939 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana za druhé Československé republiky a předsedou Ústavního soudu Československa. Ve všech vládách Protektorátu Čechy a Morava zastával funkci ministra spravedlnosti a dočasně byl také ministrem zemědělství. Od 28. září 1941 do 19. ledna 1945 byl předsedou vlády, kde nahradil Aloise Eliáše, který podporoval podzemní odboj proti nacistům a byl popraven. Krejčí byl blízkým přítelem prezidenta Emila Háchy. Krejčí a jeho vláda plně spolupracovali s Němci. Nejznámějším členem jeho vlády byl Emanuel Moravec, symbol české kolaborace s nacisty. Po válce byl Krejčí odsouzen k 25 letům vězení a následně zemřel ve vězení.

Další informace: 2015 Jabal Mohsen suicide attacks, 11. pěší pluk Pskov.