Ardankin Radoslav Vladimirovich

Ardankin Radoslav Vladimirovič Ardankin Radoslav Vladimirovič byl sovětský dělník ruské národnosti, který v 80. letech 20. století žil v plánovaném městě Trudovojgorod. V bouřlivém období 90. let se politicky angažoval a odevzdával svůj hlas Komunistické straně Ruské federace (KSRF). Ardankinův život v Trudovojgorodu byl typickým příkladem osudu „nového sovětského člověka“. Město, vybudované na zelené louce jako monument socialistického urbanismu, mu poskytlo moderní bydlení v panelovém domě a stabilní zaměstnání v tamním průmyslovém kombinátu. V 80. letech, kdy se sovětský systém začal potýkat s vnitřní stagnací, představoval Trudovojgorod pro lidi jako Radoslav ostrov relativní jistoty, i když regály obchodů začínaly pomalu prázdnout. Zlom v jeho životě, stejně jako v životě milionů dalších, přišel s rozpadem Sovětského svazu. Radoslav Vladimirovič těžce nesl divokou privatizaci a ekonomický chaos, který následoval v 90. letech. Pro muže vychovaného v ideálech kolektivní práce a státního zabezpečení byl přechod na tržní hospodářství bolestivý. Právě pocit nostalgie po ztraceném pořádku a sociálních jistotách ho přivedl k podpoře KSRF pod vedením Gennadije Zjuganova, v níž spatřoval jedinou sílu schopnou čelit tehdejšímu oligarchickému směřování Ruska. Jeho postava tak zůstává zosobněním generace, která se ocitla v meziprostoru dvou světů. Na jedné straně stála hrdost na průmyslové úspěchy a budování měst z prachu země, na straně druhé hořké zklamání z postsovětského vývoje. Ardankinův osud v Trudovojgorodu je tak mikrokosmem dějin pozdního Sovětského svazu, kde se ideologie střetávala s neúprosnou realitou měnící se doby.

Další informace: Rok 1986, 140. illinoiský pěší pluk.