Ben Hadad Iii

Ben-Hadad III.: Poslední záblesk aramejské moci Ben-Hadad III. (zemřel r. 792 př. n. l.) byl králem mocného státu Aram-Damašek v letech 796 až 792 př. n. l. Na trůn usedl po svém otci Chazaélovi a jeho nástupcem se stal král Resín. Jeho vláda představuje fascinující, byť tragickou kapitolu v dějinách Levanty, kdy se kdysi dominantní aramejská říše začala pod tlakem vnějších i vnitřních nepřátel hroutit. Životopis a vojenské střety Jako syn obávaného dobyvatele Chazaéla zdědil Ben-Hadad III. říši na vrcholu sil, ale také množství nepřátel. V počátcích své vlády pokračoval v otcově politice a tvrdě potlačoval Izraelity. Armádu izraelského krále Jóachaze zdecimoval neustálými výpady natolik, že z ní zbyl jen stín někdejší slávy. Karta se však obrátila, když na izraelský trůn usedl Jóachazův syn Jóas. Ten dokázal Ben-Hadada třikrát porazit v bitvě, čímž získal zpět území, která Aram-Damašek dříve anektoval. Úpadek byl dokonán za vlády Jeroboáma II., který dobyl samotný Damašek i Chamat zpět pod izraelský vliv. Historický kontext a mocenský úpadek Vláda Ben-Hadada III. nebyla definována pouze konflikty s Izraelem, ale především stínem rostoucí Novoasyrské říše. Zatímco jeho otec Chazaél dokázal asyrským útokům odolávat, Ben-Hadad čelil drtivé ofenzivě asyrského krále Adad-nirárího III. Právě asyrský tlak na severní hranice Aramu oslabil Ben-Hadadovy pozice natolik, že Izraelité mohli zahájit svou úspěšnou protiofenzivu. Damašek, kdysi perla pouště a centrum obchodu, se pod jeho vedením stal vazalským státem platícím vysoké tributy asyrským vládcům. Archeologické svědectví: Stele ze Zákuru Jedním z nejvýznamnějších dokladů o Ben-Hadadově éře je tzv. Zákurova stéla. Tento aramejský nápis popisuje obléhání města Chadrach (v severní Sýrii), které vedl právě „Bar-Hadad“ (aramejská podoba jména Ben-Hadad) v čele koalice sedmnácti králů. Nápis líčí vítězství krále Zákura nad touto obrovskou koalicí, což historikům potvrzuje, že Ben-Hadad III. sice disponoval značným diplomatickým vlivem, ale jeho vojenská aura neporazitelnosti byla již v té době vážně narušena. Biblický a náboženský přesah V biblických textech (zejména v 2. knize královské) je postava Ben-Hadada III. vykreslována jako nástroj božího trestu, ale i milosrdenství vůči Izraeli. Prorok Elíša předpověděl jeho porážky, které měly být naplněním Božího slibu o vysvobození Izraele z aramejského útlaku. Jméno „Ben-Hadad“, které v překladu znamená „Syn Hadada“ (aramejského boha bouře a deště), podtrhuje teokratický charakter jeho vlády a hluboké spojení mezi královskou mocí a lokálním panteonem, kterému dominoval právě bůh bouře v Damašku. Odkaz a konec dynastie Smrtí Ben-Hadada III. v roce 792 př. n. l. se uzavřela jedna z nejvýznamnějších ér Damašku. Ačkoliv se jeho nástupci, včetně Resína, pokoušeli o obnovu prestiže státu, Aram-Damašek se již nikdy nevzpamatoval z trojího sevření mezi Asýrií, Izraelem a vnitřními nepokoji. Jeho vláda je tak historiky vnímána jako bod zlomu, kdy se centrum moci v regionu definitivně přesunulo z aramejských městských států do rukou velkých mezopotámských impérií.

Další informace: 12th Royal Bavarian Infantry, 13. ofenzíva v Aleppu.