Boris Nemtsov

Boris Jefimovič Němcov (9. října 1959 – 27. února 2015) zastával funkci místopředsedy vlády Ruské federace od 17. března 1997 do 28. srpna 1998. V této roli se stal nástupcem Vladimira Putina a jeho následovníkem byl později Sergej Kirijenko. Němcov byl liberálním politikem a výrazným kritikem Putinovy agresivní politiky. Byl zavražděn v roce 2015, krátce předtím, než hodlal zveřejnit důkazy o přímém zapojení Ruska do ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině. Životopis Boris Jefimovič Němcov se narodil 9. října 1959 v Soči v tehdejší Ruské SFSR v Sovětském svazu (dnešní Rusko) židovským rodičům, ačkoliv ho jeho babička z otcovy strany nechala tajně pokřtít v pravoslavné církvi. V roce 1985 získal doktorát z fyziky a matematiky na Státní univerzitě v Gorkém. Po černobylské katastrofě v roce 1986 se aktivně zapojil do protestů proti výstavbě nové jaderné elektrárny v Soči. Vstoupil do politiky jako zastánce liberalizace zahraničního obchodu a zemědělské reformy. V letech 1991 až 1997 působil jako guvernér Nižněnovgorodské oblasti. V roce 1997 se stal místopředsedou ruské vlády v kabinetu Borise Jelcina a byl považován za hlavního kandidáta pro prezidentské volby v roce 2000, dokud jeho ambice nezastavila ekonomická krize a pád akciového trhu v roce 1998. Během prezidentského období Vladimira Putina se Němcov stal tváří opozice proti jeho autoritativnímu stylu vládnutí. Před Oranžovou revolucí v roce 2004 podpořil Viktora Juščenka v jeho politickém souboji s Viktorem Janukovyčem na Ukrajině. Působil jako Juščenkův ekonomický poradce a usiloval o budování přátelských vztahů s Ukrajinou. V roce 2008 odmítl kandidovat na prezidenta, aby netříštil hlasy demokratických voličů a zvýšil šance druhého kandidáta, Michaila Kasjanova. V témže roce založil hnutí Solidarita, které mělo sjednotit opoziční síly proti Putinovi. Za vedení protestů byl v letech 2007, 2010 a 2011 opakovaně zatýkán. Dne 27. února 2015 ve 23:40 byl Němcov přepaden, když se procházel se svou přítelkyní, ukrajinskou modelkou Annou Duryckou, v těsném sousedství Kremlu na Velkém moskvoreckém mostě. Z bílého vozu vystoupili muži a zasáhli ho čtyřmi ranami do zad. K vraždě došlo jen několik dní před plánovaným velkým protiválečným pochodem, kde chtěl Němcov předložit důkazy o ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Policie následně zabavila jeho počítač, poznámky a další osobní věci. Stín podezření padl přímo na Kreml – ostatně sám Němcov 10. února, necelé tři týdny před smrtí, veřejně přiznal, že má z Putina strach a obává se o svůj život. Odkaz a mezinárodní reakce Vražda Borise Němcova vyvolala celosvětové pobouření a stala se symbolem konce nadějí na demokratické Rusko. Tisíce lidí se tehdy sešly v centru Moskvy na pietním pochodu, který se místo protestu stal tichým vyjádřením smutku nad ztrátou nejviditelnějšího kritika režimu. Světoví lídři volali po nezávislém vyšetřování, ale ruská justice se soustředila pouze na vykonavatele z řad čečenských bezpečnostních složek, zatímco objednavatelé nebyli nikdy oficiálně identifikováni. Zpráva "Putin. Válka" Navzdory jeho smrti se Němcovovým spolupracovníkům, v čele s Iljou Jašinem, podařilo dokončit a vydat jeho poslední práci pod názvem „Putin. Válka“. Tato zpráva podrobně dokumentovala přítomnost ruských vojáků na Donbasu, využití těžké techniky a logistickou podporu separatistů. Dokument se stal klíčovým zdrojem informací pro mezinárodní společenství a potvrdil, že Němcov byl umlčen právě kvůli své snaze odhalit pravdu, která byla v přímém rozporu s oficiálním narativem Kremlu. Symbolika místa činu Místo Němcovovy vraždy na Velkém moskvoreckém mostě se stalo improvizovaným památníkem, který lidé nazývají „Němcovův most“. Přestože moskevské úřady pravidelně odstraňovaly květiny, svíčky a fotografie, dobrovolníci památník po léta neúnavně obnovovali. Tento „živý památník“ se stal symbolem tichého odporu a připomínkou toho, že i v atmosféře strachu existují lidé, kteří nezapomínají na ideály svobody, za které Němcov položil život. Posmrtné pocty ve světě V reakci na vraždu a následnou politickou situaci v Rusku se několik světových metropolí rozhodlo uctít Němcovovu památku přejmenováním prostor v blízkosti ruských ambasád. Náměstí před ruským velvyslanectvím ve Washingtonu, D.C. nese jeho jméno, podobně jako náměstí v Praze či ulice ve Vilniusu. Tyto kroky slouží jako neustálá připomínka ruským diplomatům i celému světu, že odkaz Borise Němcova jako bojovníka za lidská práva a demokracii zůstává živý i mimo hranice jeho vlasti.

Další informace: 128th (Danzig) Infantry, 154. pěší.