Camilo Cienfuegos

Camilo Cienfuegos (6. února 1932 – 28. října 1959) byl vrchním velitelem kubánské armády od 1. ledna 1959 do 28. října 1959 a jedním ze zakladatelů Hnutí 26. července, spolu s Fidelem Castrem, Raúlem Castrem a Che Guevarou. V této funkci byl jedním z vůdců kubánské revoluce a před svou smrtí při letecké havárii patřil k nejdůvěryhodnějším mužům Fidela Castra.

Životopis

Camilo Cienfuegos se narodil 6. února 1932 v Lawtonu v Havaně na Kubě v dělnické rodině, která emigrovala ze Španělska krátce před vypuknutím španělské občanské války. Navštěvoval Národní školu výtvarných umění San Alejandro a pracoval v módním obchodě, než se v roce 1948 zúčastnil protestů proti zvyšování cen autobusových jízdenek. Při hledání zaměstnání v USA byl vyhoštěn ze země. V roce 1954 se stal vůdcem podzemního studentského hnutí proti vládě Fulgencia Batisty a 5. prosince 1955 byl zraněn, když ho policista postřelil, zatímco kladl věnec na hrob Antonia Maceo Grajalese, bojovníka za nezávislost v 90. letech 19. století.

V exilu v Mexiku se setkal s Fidelem Castrem, jeho mladším bratrem Raúlem Castrem a argentinským revolucionářem Che Guevarou. Cienfuegos byl jedním ze zakladatelů Hnutí 26. července a v prosinci 1956 byl jedním z 82 partyzánů, kteří se vrátili na Kubu na lodi Granma, aby zahájili kubánskou revoluci. 30. prosince 1958 bojoval proti kubánské armádě v tvrdé bitvě o přední stanici Yaguajay a za své vítězství byl oslavován jako hrdina. V lednu 1959 byl po úspěchu revoluce jmenován vrchním velitelem kubánské armády a odletěl do Camaguey, aby zatkl Hubera Matose, který pravděpodobně plánoval protikomunistické povstání. Cienfuegos však zahynul při letecké havárii na cestě zpět do Havany a Kubánci jeho smrt oplakávali.

Další informace: 118. newyorský pěší pluk, 10. texaský pěší pluk.