El Chapo

Joaquín Archivaldo „El Chapo“ Guzmán Loera (narozen 4. dubna 1957) byl drogovým magnátem a šéfem mocného mexického kartelu Sinaloa. Svého času byl Guzmán považován za nejvlivnějšího obchodníka s drogami na světě, a to díky svým mezinárodním obchodním kontaktům, čistému jmění, které v roce 2011 dosahovalo 20 miliard dolarů, a vazbám na vysoké politické, vojenské a policejní činitele v Mexiku. K jeho moci přispěly i vojenské kapacity jeho kartelu a schopnost opakovaně unikat dopadení či věznění. El Chapo vedl kartel Sinaloa od zatčení Miguela Ángela Félixe Gallarda v roce 1989 až do svého definitivního dopadení v roce 2016, po němž kontrolu nad organizací převzal Ismael „El Mayo“ Zambada García. Přestože Guzmán několikrát uprchl z věznic s nejvyšší ostrahou, v lednu 2017 byl vydán do Spojených států a v roce 2019 odsouzen k doživotnímu trestu. Biografie Mládí Joaquín Guzmán Loera se narodil 4. dubna 1957 v domě s hliněnou podlahou v La Tuna v mexickém státě Sinaloa jako syn pěstitele opiového máku. Jméno Joaquín přijal až po dvacítce; jeho skutečné jméno je Archivaldo, které dostal po matčině bratrovi, jenž zemřel mladý. Pro knihu V područí horského krále Chapova matka, Doña Consuelo Loera Pérez, uvedla, že ji manžel opustil, když byla s Joaquínem těhotná, a to kvůli ženě z vedlejší vesnice. Chapo se za svého otce, který pil a údajně byl i závislý na vlastních produktech, styděl. Jako teenager byl vyhozen z domu, a tak si v patnácti letech založil vlastní opiovou plantáž se svými bratranci z klanu Beltrán-Leyva. Jeho milenka z vězení Puente Grande, Zulema Hernández, později vypověděla, že Chapovo dětství bylo něčím, co chtěl vymazat z paměti, ale co ho vnitřně věznilo po celý život. Aby uživil rodinu, začal pracovat pro svého strýce Pedra Avilése Péreze. Už tehdy byl posedlý mocí a luxusem; jednou tajně odjel ve strýcově nablýskaném bílém voze a otci vztekle přísahal, že se jednou stane nejmocnějším drogovým bossem historie. V 70. letech působil jako pašerák pro Héctora „El Güero“ Palmu a získal si pověst muže, který bez váhání popravuje každého, kdo neplní příkazy včas. Práce pro Miguela Ángela Na začátku 80. let byl Guzmán představen šéfovi kartelu Guadalajara, Miguelu Ángelu Félixu Gallardovi, pro něhož pracoval jako řidič a šéf logistiky. Do USA pašoval drogy pomocí důmyslných tunelů. Aby zajistil absolutní utajení svých tras, nechal po dokončení staveb všechny dělníky, kteří na tunelech pracovali, popravit. Guzmán však nebyl spokojen se svým postavením, a tak v roce 1985 odletěl do Kolumbie asistovat Amadu Carrillu Fuentesovi. Zde se setkal s pašeráky z Medellínu a dokonce i s Pablo Escobarem, kterému odpřisáhl, že zásilku doručí do 48 hodin. Navzdory komplikacím s havárií letadla a krátkému zadržení agenty DEA, které uplatil miliony dolarů, náklad doručil. Přesto ho Félix Gallardo odmítal povýšit. Když Guzmána odmítli i bratři Arellano-Félixové z Tijuany s tím, že jednají jen s „bossy“, rozhodl se jim pomstít a začal pašovat kokain přes jejich území ukrytý v plechovkách s chilli papričkami. Vzestup na vrchol V roce 1989 byl Félix Gallardo zatčen za vraždu agenta DEA Kikiho Camareny. Pod tlakem vlády musel rozdělit teritoria mezi své pobočníky. Zatímco ostatní dostali velká města, Guzmán obdržel Tecate. Konečně byl bossem. Válka s Tijuanou Guzmánův vzestup provázela brutalita. Poté, co Ramón Arellano Félix zastřelil Guzmánova společníka, vypukla otevřená válka. Guzmán se pokusil bratry zavraždit při přepadení v Tijuáně, ti však unikli v obrněném voze. Následovaly bombové útoky a nálety na sklady. Konflikt eskaloval, když tijuanaští lídři nechali zavraždit manželku a dcery Guzmánova spojence „El Güera“ Palmy a video mu zaslali. V odvetě Guzmán zorganizoval masakr v nočním klubu Christine v Puerto Vallarta, kde se mu však hlavní cíle opět nepodařilo zlikvidovat. Střelba na letišti a první zatčení V květnu 1993 vyvrcholilo násilí přestřelkou na letišti v Guadalajara, při níž byl omylem zabit kardinál Juan Jesús Posadas Ocampo, kterého si nájemní vrazi spletli s Guzmánem. Chapo přežil jen díky svému sicariovi, který za něj schytal kulku. Po této události se stal nejhledanějším mužem Mexika. Uprchl do Guatemaly, kde byl však v červnu 1993 dopaden a vydán do Mexika. Ve vězení Puente Grande si podplatil stráže a v roce 2001 uprchl v koši na špinavé prádlo (podle oficiální verze). Mexická drogová válka a pád Po útěku Guzmán ovládl strategické body na hranicích, což vedlo k válce s kartelem Juárez i bývalými spojenci Beltrán-Leyvovými. Tato éra, podporovaná i prezidentem Felipem Calderónem, stála životy desítek tisíc lidí. El Chapo se stal legendou – unikal tunely, skrýval se v horách a dokonce poskytl rozhovor Seanu Pennovi. Nakonec byl v lednu 2016 dopaden v Los Mochis poté, co se prozradil objednávkou velkého množství jídla. V roce 2017 byl vydán do USA a dnes si odpykává doživotí v nejstřeženější věznici světa ADX Florence. Odkaz a "Chapo-nostalgie" v Sinaloi Zatímco pro mezinárodní společenství zůstává Guzmán symbolem bezohledného násilí, v jeho domovském státě Sinaloa je mnohými vnímán jako postava podobná Robinu Hoodovi. V městečkách jako Badiraguato financoval výstavbu silnic, škol a kostelů v místech, kam mexická státní správa nikdy nedosáhla. Tento fenomén vytvořil silnou sociální základnu, která kartelu poskytuje ochranu a nové rekruty. Kult osobnosti "El Chapa" je dodnes živen populárními písněmi typu narcocorridos, které oslavují jeho úniky a odpor proti autoritám, čímž se stírá hranice mezi zločincem a lidovým hrdinou. Evoluce impéria: Éra "Los Chapitos" Po Guzmánově vydání do USA nedošlo k rozpadu kartelu Sinaloa, jak úřady doufaly. Místo toho moc převzali jeho synové, známí jako Los Chapitos (v čele s Ivánem Archivaldem a Jesúsem Alfredem). Tato nová generace se ukázala být ještě násilnější a technologicky zdatnější než jejich otec. Odklonili se od tradičních rostlinných drog a transformovali kartel v globálního lídra v produkci a distribuci syntetického fentanylu. Tento posun zapříčinil v USA bezprecedentní krizi předávkování a změnil dynamiku drogového byznysu z farmářského modelu na čistě chemický průmysl. Fentanylový paradox a geopolitický tlak Sinaloa pod vedením Guzmánových dědiců vytvořila sofistikovanou síť dodavatelů prekurzorů z Číny a Indie, čímž minimalizovala závislost na mexické půdě. To vedlo k obrovskému tlaku ze strany Spojených států na mexickou vládu, což vyústilo v dramatické operace, jako bylo zatčení Ovidia Guzmána v roce 2023. Tato událost proměnila město Culiacán ve válečnou zónu, což demonstruje, že Guzmánův odkaz "narcostátu" v Mexiku stále přetrvává. I když je El Chapo izolován v cele 2x3 metry v Coloradu, jeho logistické postupy a korupční sítě nadále definují moderní podobu organizovaného zločinu. Ženy v pozadí impéria Role žen v Guzmánově životě nebyla pouze romantická, ale často i strategická. Jeho poslední manželka, Emma Coronel Aispuro, nebyla jen "trofejní ženou", ale aktivně se podílela na plánování jeho nejslavnějšího útěku tunelem v roce 2015. Její odsouzení v USA a následné propuštění v roce 2023 ukázalo, jak hluboko jsou rodinní příslušníci zapojeni do operativy kartelu. Tato rodinná struktura, kde loajalita krevního pouta stojí nad vším ostatním, je hlavním důvodem, proč impérium Sinaloa přežilo pád svého zakladatele a nadále ovládá významnou část světového trhu s narkotiky.

Další informace: 125th Kursk Infantry Regiment, 149. (6. západopruský) pěší.