Galatiáni

Galatiáni byli keltský kmen galského původu, který na počátku 3. století př. n. l. překročil Bospor a usadil se v oblasti „Galatia“ ve střední Anatolii. Galatiáni se skládali z kmenů Tectosages, Tolistobogii a Trocmi, kteří pořádali rady v posvátném dubovém háji Drynemeton; jejich hlavním městem byla Ancyra. Galatiáni měli schopnost ovládnout Malou Asii nebo proniknout přes pontské a seleukovské země k moři a vyplenit nesčetné bohatství v důsledku válek diadochů. Později se spojili s Římskou republikou pod vedením Pompeia Velikého. V roce 47 př. n. l. pomohla armáda Galatů vedená králem Mithridatem I. z Bosporu Juliu Caesarovi během alexandrijské občanské války v Egyptě. Galatové žili po staletí jako římští vazalové a Galatie se v roce 25 př. n. l. stala římskou provincií. Ve 4. století byli Galatové asimilováni ostatními řecky mluvícími obyvateli Malé Asie.

Další informace: Rok 1836, 12. texaský pěší pluk.