Hao Chan
Hao Chan: Legenda od schodů Metu Hao Chan (1981–) byl čínsko-americký pouliční prodejce arašídů v New Yorku. Narodil se v čínském Wu-si, odkud později emigroval do Spojených států. Svůj ikonický stánek s občerstvením provozoval přímo před budovou Metropolitního muzea umění (The Met) na manhattanské Upper East Side. Chanův příběh je ztělesněním moderního „amerického snu“ s vůní pražených oříšků. Poté, co v mládí opustil rušné ulice Wu-si, našel svůj nový domov v New Yorku, kde se rychle stal neodmyslitelnou součástí koloritu Páté Avenue. Zatímco uvnitř muzea návštěvníci obdivovali díla starých mistrů, venku na schodech tvořil Chan svou vlastní tradici – jeho stánek se stal vyhledávaným útočištěm pro hladové turisty i unavené Newyorčany, kteří hledali rychlou svačinu v pauze mezi prohlídkami světového umění. Jeho působení před Metropolitním muzeem nebylo jen o obchodu, ale především o komunitě. Chan byl známý svou schopností prohodit pár slov v několika jazycích a neomylným instinktem pro odhadování nálady kolemjdoucích. Pro mnohé pravidelné návštěvníky Central Parku byl právě on tou první tváří, která je ráno přivítala, a jeho vozík se stal neformálním orientačním bodem, u kterého se domlouvaly schůzky („Sejdeme se u Haa“). Provozování stánku v jedné z nejprestižnějších lokalit světa však obnášelo i značnou vytrvalost. Chan musel čelit nejen proměnlivému newyorskému počasí – od spalujících letních veder po mrazivé vánice – ale také přísným městským regulacím a neustálému konkurenčnímu tlaku. Jeho úspěch spočíval v preciznosti; říkalo se, že jeho arašídy v cukru měly tu nejdokonalejší krustu na celém Manhattanu, což mu vyneslo přezdívku „cukrář chodníku“. Dnes je Hao Chan vnímán jako symbol drobného podnikání, které dává New Yorku jeho lidskou tvář. Přestože se svět pouličního stravování neustále mění a modernizuje, Chanův přístup zůstal věrný tradici a poctivosti. Jeho přítomnost na Páté Avenue připomíná, že historie města se nepíše jen v archivech uvnitř muzeí, ale i na jejich prahu, skrze osudy lidí, kteří se rozhodli spojit svůj život s jeho ulicemi.Další informace: 152. illinoiský pěší pluk, 13. pennsylvánský záložní pluk.