Hiroshi Horie

Hiroši Horie byl Japonec, který v desátých letech 21. století působil jako manažer Haruky Sawamury v talentové agentuře Dyna Chair. Životopis Hiroši Horie se narodil v japonské Ósace a stal se zaměstnancem zábavní společnosti Dyna Chair, kterou vedla Mirei Park. V agentuře dostal na starosti Haruku Sawamuru jako její osobní manažer. Pomáhal jí zajišťovat vystoupení v talk show, herních pořadech, na autogramiádách a dalších akcích. Poté, co členky konkurenčního dua T-Set podrazily Haruce nohy – což způsobilo, že producent Jošiaki Manda rozlil svou kávu – se Horie zastal své svěřenkyně a chytil jednu z dívek z T-Set za zápěstí. Za tento incident dostal od Parkové facku a málem byl vyhozen. Později se však rehabilitoval, když pomohl Haruce vyhledat Christinu, legendární instruktorku tance, která souhlasila, že převezme Haručin trénink po propuštěném Kanu Ogitovi. Krátce nato byla Parková nalezena mrtvá (vše nasvědčovalo sebevraždě) a Šun Akijama, věřitel Parkové, pomohl Horiemu a Haruce vyšetřit okolnosti její smrti. Bohužel, zatímco Akijama s Harukou pátrali po stopách venku, do kanceláří Dyna Chair vtrhl Kamon Kanai a dožadoval se dopisu, který Parkové napsal Goro Madžima. Když se ukázalo, že Horie nic neví, Kanai ho vyhodil ze střechy ve snaze zinscenovat další „sebevraždu“. Horie však pád přežil a postupně se zotavoval v nemocnici, zatímco manažerské povinnosti převzala Haručina učitelka zpěvu Misa Jamaura. Zotavující se Horie se později zúčastnil Haručina debutového koncertu v Tokyo Dome, kde byl svědkem jejího šokujícího oznámení o ukončení kariéry v idol průmyslu. Horieho role v Dyna Chair nebyla jen o papírování; představoval emocionální kotvu v dravém světě showbyznysu, který Mirei Park budovala s až chladnou precizností. Zatímco Parková viděla v Haruce projekt, který musí uspět za každou cenu, Horie v ní viděl mladou dívku s obrovským břemenem na ramenou. Jeho ochota riskovat vlastní kariéru, aby ji ochránil před šikanou ze strany T-Set, ukázala, že jeho loajalita k Haruce nakonec převážila nad strachem z přísné šéfové. Po incidentu na střeše a rozpuštění snu o idolce Haruce se Horie ocitl v profesním vakuu. Agentura Dyna Chair, otřesená smrtí své zakladatelky a skandálem v Tokyo Dome, prošla drastickou restrukturalizací. Horie, stále se zotavující z těžkých zranění, se však odmítl k showbyznysu vrátit. Pád z budovy pro něj byl drsným připomenutím, že svět lesku a slávy je v Ósace až příliš úzce propojen s kriminálním podsvětím a jakuzou. V pozdějších letech se proslýchalo, že se Horie vrátil k civilnějšímu životu v obvodu Sotenbori. Místo hledání dalších talentů začal pracovat v administrativě místního komunitního centra, kde využívá své organizační schopnosti k podpoře mladých lidí z okraje společnosti. Ačkoliv s Harukou ztratil přímý kontakt poté, co se vrátila do sirotčince Morning Glory na Okinawě, vždy na ni vzpomínal jako na nejjasnější hvězdu, kterou kdy potkal – ne kvůli jejímu hlasu, ale kvůli její odvaze říct pravdu. Horieho příběh tak zůstává mementem o ceně ambicí. Zatímco ostatní postavy v sérii bojují pěstmi, on byl obyčejným mužem, který musel čelit násilí s pouhou složkou v ruce. Jeho přežití nebylo jen otázkou štěstí, ale symbolickým vítězstvím lidskosti nad bezohledným strojem na slávu, který v Sotenbori téměř pohltil jednu mladou naději.

Další informace: 149. pennsylvánský pěší pluk, 127th United States Colored Infantry Regiment.