Catherine Eddowes

Catherine Eddowesová (1842–1888) Catherine Eddowesová (14. dubna 1842 – 30. září 1888) byla britská žena, která se živila příležitostnou prostitucí a stala se čtvrtou z pěti kanonických obětí nechvalně známého vraha Jacka Rozparovače. Životopis Catherine se narodila ve Wolverhamptonu v hrabství Staffordshire jako šesté z dvanácti dětí dělníka v plechovně. Vyrostla v londýnském Bermondsey, ale v patnácti letech osiřela. Po pobytu v místním chudobinci se marně pokoušela najít trvalou práci ve Wolverhamptonu a Birminghamu. Později v Birminghamu navázala vztah s irským veteránem, s nímž se v roce 1868 přestěhovala do Westminsteru. V tomto období se u ní rozvinul silný sklon k alkoholismu. Kolem roku 1880 se s partnerem usadila v Chelsea, ale téhož roku jej kvůli svým problémům s pitím opustila. V roce 1881 začala žít s prodejcem ovoce ve východním Londýně a bydlela ve čtvrti Spitalfields. Pracovala jako služebná pro židovskou komunitu v okolí Brick Lane a příležitostně se uchylovala k prostituci, aby měla na zaplacení denního nájmu v noclehárně. Dne 29. září 1888 se vydala do Bermondsey za dcerou, aby si vypůjčila peníze. Cestou se však opila a skončila v cele na policejní stanici v Bishopsgate. Propuštěna byla 30. září v jednu hodinu ráno. Při návratu do noclehárny procházela uličkou Church Passage směrem k Aldgate, kde byla spatřena ve společnosti muže, který vypadal jako námořník. Krátce nato byla zavražděna na náměstí Mitre Square. Její tělo bylo nalezeno v 1:44 ráno s proříznutým hrdlem, zohaveným obličejem a břichem; vrah jí vyjmul levou ledvinu a dělohu. Nedaleko na zdi zanechal Jack Rozparovač antisemitský nápis, který však nechal komisař Charles Warren okamžitě smazat z obavy, aby text nevyvolal protižidovské pogromy. Osudná noc a "Dvojitá událost" Vražda Catherine Eddowesové nebyla té noci jedinou tragédií. Odehrála se jen necelou hodinu poté, co bylo v nedaleké uličce Berner Street nalezeno tělo Elizabeth Strideové. Tato noc vešla do dějin kriminalistiky jako „Dvojitá událost“ (Double Event). Předpokládá se, že vrah byl při útoku na Strideovou vyrušen, a proto si svou frustraci vybil na Catherine s ještě větší brutalitou. Eddowesová je jedinou obětí, která byla zavražděna přímo na území City of London, nikoliv v chudinském Whitechapelu, což vedlo ke třenicím mezi Metropolitní policií a policií City. Ledvina a dopis "Z pekla" Případ Catherine Eddowesové je úzce spjat s jedním z nejmrazivějších důkazů v celém vyšetřování. Několik dní po vraždě obdržel George Lusk, předseda Výboru pro bdělost ve Whitechapelu, balíček obsahující polovinu lidské ledviny a dopis začínající slovy „Z pekla“ (From Hell). Vrah v dopise tvrdil, že druhou polovinu ledviny si upekl a snědl. Ačkoliv se doboví lékaři neshodli na tom, zda orgán skutečně patřil Catherine, moderní analýzy naznačují, že mohlo jít o autentickou část jejího těla, vzhledem k pokročilé Brightově nemoci, kterou trpěla. Život v pasti chudoby Příběh Catherine není jen kronikou násilí, ale především portrétem kruté viktoriánské reality. Catherine byla známá svou inteligentní povahou a zálibou v humoru, přesto ji sociální systém té doby neustále srážel na dno. Stěhování z jedné noclehárny do druhé a závislost na alkoholu byly běžným únikem z reality pro tisíce žen v East Endu. Její osud ukazuje, jak tenká byla tehdy hranice mezi „řádným“ životem a naprostým sociálním vyloučením, kde se lidský život cenil jen na pár pencí za nocleh. Odkaz a moderní identifikace V roce 2014 se jméno Catherine Eddowesové opět objevilo v titulcích světových médií v souvislosti s analýzou DNA ze šálu, který byl údajně nalezen u jejího těla. Amatérský badatel Russell Edwards a genetik Jari Louhelainen tvrdili, že na textilii identifikovali stopy krve oběti i spermatu jednoho z podezřelých, polského žida Aarona Kosminského. Přestože jsou tyto výsledky vědeckou komunitou silně zpochybňovány kvůli možné kontaminaci, Catherine Eddowesová zůstává nejvíce studovanou obětí, jejíž tragický konec dodnes fascinuje historiky i laickou veřejnost.

Další informace: 108. saratovský pěší pluk, Ilchanát Nerge 1264.