Eduard Delacroix

Eduard Delacroix (1888–1935) Eduard Delacroix byl americký trestanec cajunského původu, usvědčený vrah a násilník. Jeho osud se stal jedním z nejmrazivějších příběhů nápravného zařízení Cold Mountain. Životopis Eduard Delacroix byl vězněm v cele smrti ve státní věznici Cold Mountain. Byl odsouzen za znásilnění a vraždu mladé dívky a následný pokus o zahlazení stop zapálením jejího těla. Oheň se však rozšířil na blízký činžovní dům, který lehl popelem. V plamenech tehdy zahynulo dalších šest lidí, včetně dvou dětí. Po vleklém soudním procesu byl Delacroix uznán vinným a odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Během posledních let svého života si Del, jak mu spoluvězni i dozorci říkali, vytvořil křehké pouto s některými strážci, zejména s Paulem Edgecombem. Našel si však i úhlavního nepřítele v osobě Percyho Wetmora, sadistického dozorce a synovce louisianského guvernéra. Percy Delacroixem hluboce opovrhoval, častoval ho homofobními urážkami a v záchvatu čiré zlomyslnosti mu jednou obuškem zlomil tři prsty. Světlým bodem v Delově pochmurné existenci se stal myšák jménem pan Jingles. Del ho adoptoval jako domácího mazlíčka a cvičil ho v kouscích s dřevěnou špulkou. Jejich přátelství však málem skončilo tragédií, když Percy na pana Jinglese v amoku dupl a zabil ho. Jako zázrakem však myšáka dokázal vzkřísit spoluvězeň s nadpřirozenými schopnostmi, obr John Coffey. Poprava Poprava Eduarda Delacroixe se konala za bouřlivé noci a vedením byl pověřen právě Wetmore. Poté, co byly Delovi na hlavu připevněny elektrody, měl Percy za úkol namočit houbu ve slaném nálevu, aby zajistil rychlou a bezbolestnou smrt. Percy však houbu záměrně nechal suchou. Když byl spuštěn proud, Delacroix nezemřel okamžitě, ale prošel nepředstavitelnými muka. Namísto rychlého konce jím střídavý proud procházel několik minut, zatímco z jeho těla šlehaly modré plameny. Po dvou minutách agonie, kdy mu již hořela tvář, byl Del prohlášen za mrtvého. Psychologický profil a pokání Postava Eduarda Delacroixe představuje v literárním i filmovém kontextu složitý morální paradox. Ačkoliv se dopustil neodpustitelných a krutých zločinů, jeho pobyt v "Bloku E" (poslední míli) ho ukazuje v úplně jiném světle. Pod vlivem blížícího se konce a izolace se z agresivního kriminálníka stal zlomený, dětinský muž, který hledal útěchu v péči o malé zvíře. Právě tento kontrast mezi jeho děsivou minulostí a křehkou přítomností nutí čtenáře i diváky k zamyšlení nad podstatou lidskosti a trestu. Symbolika pana Jinglese Myšák pan Jingles nebyl pro Dela jen pouhým zvířetem, ale symbolem naděje a nevinnosti, kterou on sám dávno ztratil.

Další informace: 102. newyorský pěší pluk, 14th Street-Union Square.