Hebrew Bible

Hebrejská bible: Základ víry i historie Hebrejská bible představuje kanonický soubor židovských textů, který se stal rovněž textovým základem pro křesťanský Starý zákon. Její vznik nebyl jednorázovým aktem, nýbrž procesem trvajícím celá staletí. Traduje se, že první knihu, Genesis, sepsal Mojžíš kolem roku 1400 př. n. l., zatímco poslední spisy (včetně apokryfů), jako je 2. kniha Makabejská, spatřily světlo světa kolem roku 124 př. n. l. Názvy a pořadí knih Následující seznam uvádí názvy a řazení knih Hebrejské bible a Starého zákona. Knihy, které jsou považovány za apokryfní (deuterokanonické), jsou vyznačeny kurzívou. Kniha Genesis (1. Mojžíšova) Kniha Exodus (2. Mojžíšova) Kniha Leviticus (3. Mojžíšova) Kniha Numeri (4. Mojžíšova) Kniha Deuteronomium (5. Mojžíšova) Kniha Jozue Kniha Soudců Kniha Rút kniha Samuelova kniha Samuelova kniha královská kniha královská kniha Letopisů (Paralipomenon) kniha Letopisů (Paralipomenon) Kniha Ezdráš Kniha Nehemjáš Kniha Tóbijáš Kniha Júdit Kniha Ester Kniha Jób Kniha Žalmů Kniha Přísloví Kniha Kazatel Píseň písní (Píseň Šalomounova) Kniha Moudrosti Kniha Sírachovec Kniha Izajáš Kniha Jeremjáš Pláč (Jeremjášův) Kniha Baruch Kniha Ezechiel Kniha Daniel Kniha Ozeáš Kniha Jóel Kniha Ámos Kniha Abdijáš Kniha Jonáš Kniha Micheáš Kniha Nahum Kniha Abakuk Kniha Sofonjáš Kniha Aggeus Kniha Zacharjáš Kniha Malachiáš 1. kniha Makabejská 2. kniha Makabejská Struktura a význam: Tanach V židovské tradici se pro Hebrejskou bibli používá akronym Tanach, který odráží její třídílné členění: Tóra (Poučení/Zákon), Nevi'im (Proroci) a Ketuvim (Spisy). Tóra, tvořená pěti knihami Mojžíšovými, je považována za nejposvátnější jádro, které definuje etický a právní rámec židovského života. Prorocké knihy pak přinášejí historický kontext a morální výzvy, zatímco Spisy obsahují poetické, filozofické a moudroslovné texty. Jazykové bohatství a rukopisy Většina textů byla původně sepsána v biblické hebrejštině, s výjimkou několika pasáží (např. v knihách Daniel a Ezdráš), které jsou v aramejštině. Klíčovým milníkem pro dochování textu byl objev Svitků od Mrtvého moře v polovině 20. století. Tyto rukopisy potvrdily neuvěřitelnou přesnost, s jakou byli písaři schopni texty po tisíciletí opisovat, a poskytly nám pohled na náboženské myšlení v období druhého chrámu. Odlišnosti v kánonu Zajímavým aspektem je rozdíl mezi židovským kánonem a křesťanským Starým zákonem. Zatímco židovský kánon byl ustálen pravděpodobně koncem 1. století n. l. a obsahuje 24 knih (počet se liší od křesťanského seznamu díky jinému spojování knih), křesťanské církve přejaly širší verzi textů. Katolická a pravoslavná tradice zahrnuje i tzv. deuterokanonické knihy (jako jsou knihy Makabejské nebo Sírachovec), které protestantská tradice řadí mezi apokryfy. Kulturní a literární odkaz Hebrejská bible není pouze náboženským dokumentem, ale pilířem světové literatury. Její narativní struktury, archetypální postavy a morální dilemata ovlivnily západní umění, právo i filozofii více než jakékoli jiné dílo. Od Shakespearových dramat až po moderní kinematografii – ozvěny příběhů o Davidovi, Goliášovi, exodu z Egypta či moudrosti Šalomounovy rezonují v lidské kultuře dodnes.

Další informace: 110. barevný pěší pluk Spojených států, 126. pěší.