Hector Landon

Hector Landon: Gardista od Waterloo Hector Landon (narozen 1776) byl voják britské armády, který během napoleonských válek sloužil v řadách prestižní pěší gardy (Grenadier Guards). V osudném červnu roku 1815 se pod velením podplukovníka Henryho Askewa zúčastnil bitvy u Waterloo, která definitivně zpečetila osud Evropy i samotného Napoleona Bonaparte. Landonův život u pluku byl definován přísnou disciplínou a drillem, kterým byli granátníci proslulí. Jako veterán, kterému bylo v době bitvy u Waterloo již 39 let, patřil k nejzkušenějším mužům v poli. Jeho přítomnost v řadách Askewova praporu byla klíčová, neboť právě tito muži čelili v závěru bitvy legendárnímu útoku Napoleonovy Staré gardy. Během sychravého rána 18. června 1815 stál Landon se svými spolubojovníky v rozbahněném terénu u dvorce Hougoumont. Britská pěchota zde musela hodiny snášet drtivou palbu francouzského dělostřelectva, aniž by směla opustit své formace. Pro vojáka Landonova formátu to byla zkouška nervů, kde se odvaha neměřila jen útokem, ale především schopností udržet neochvějnou linii v hustém dýmu střelného prachu. V rozhodujícím okamžiku dne, kdy se slunce sklánělo k obzoru, se Landon a zbytek britské gardy vztyčili z vysokého obilí, aby zasadili Francouzům finální úder. Podplukovník Askew vedl své muže s chladnou hlavou, zatímco se kolem nich hroutila poslední naděje císařství. Hector Landon, jako jeden z mnoha „bezejmenných“ hrdinů, tak pomohl utvářet dějiny v bitvě, která ukončila jednu velkou éru světových konfliktů.

Další informace: 10. pěší pluk Jižní Karolíny, 12. pluk donových kozáků generála polního maršála hraběte Potěmkin-Tvaricheckého.