Guillaume Henri Dufour

Guillaume Henri Dufour (15. září 1787 – 14. července 1875) byl generálem Prvního francouzského císařství a Švýcarska během napoleonských válek a války Sonderbundu. Dufour byl známý tím, že předsedal první ženevské konvenci, založení Červeného kříže a založení Švýcarského federálního úřadu pro topografii.

Životopis

Guillaume Henri Dufour se narodil 15. září 1787 v Kostnici ve Württembersku ve Svaté říši římské do rodiny, která byla dočasně vyhnána ze Ženevy ve Švýcarsku. Dufour studoval v roce 1807 na Ecole Polytechnique v Paříži a během napoleonských válek se připojil k Grande Armee prvního francouzského císařství, kde v roce 1810 bojoval na Korfu. V roce 1817 opustil službu monarchie bourbonské restaurace a vrátil se do Švýcarska, kde se stal vojenským inženýrem a topografem. Dufour zůstal generálem a velel 12 000 mužům Landwehr I v Curychu. Jedním z důstojníků, kteří pod ním sloužili, byl Louis-Napoleon Bonaparte. V roce 1847 rozdrtil katolickou alianci na jihu a ve středu Švýcarska v Sonderbundské válce a potlačil revoluční nepokoje v celé zemi. V roce 1864 byl členem výboru, který dohlížel na první ženevskou konvenci a vznik Červeného kříže. Dufour zemřel v roce 1875 ve věku 87 let a po něm je pojmenována nejvyšší hora Švýcarska, Dufourspritze, a Rue du General Dufour v Ženevě.

Další informace: 118 East Coast Crips, 137th Nezhin Infantry Regiment.