Bertrand Caillat

Bertrand Caillat (zemřel 1870) byl vojákem francouzské armády, který během prusko-francouzské války sloužil na porýnské frontě. Padl v roce 1870 v bitvě u Gravelotte, jedné z nejkrvavějších bitev celého konfliktu. Bitva u Gravelotte, známá také jako bitva u Saint-Privat, představovala pro Caillata a jeho spolubojovníky zlomový okamžik. Francouzské síly se zde pod vedením maršála Bazaina střetly s neúprosnou přesilou pruských a spojeneckých německých vojsk. Přestože Francouzi drželi výhodné obranné pozice na vyvýšeninách a jejich pušky Chassepot způsobovaly útočícím pruským řadám strašlivé ztráty, Caillatův osud byl zpečetěn v chaosu odpoledního ostřelování a následného obklíčení. Pro vojáka Caillatova ražení znamenala služba v Porýní neustálé vypětí. Tehdejší francouzská armáda, ač hrdá na svou napoleonskou tradici, čelila moderní pruské vojenské mašinérii, která disponovala lepší logistikou a drtivou převahou v dělostřelectvu. Bertrand pravděpodobně zažil rychlý ústup od hranic a postupné sevření v okolí pevnosti Mety, které předcházelo jeho poslednímu boji u Gravelotte. Pád Bertranda Caillata v roce 1870 nebyl jen osobní tragédií jednoho muže, ale symbolem konce celého druhého císařství. Po bitvě u Gravelotte následovala katastrofa u Sedanu a kapitulace Napoleona III., což navždy změnilo mapu Evropy a vedlo ke sjednocení Německa. Caillat tak zůstává jedním z tisíců bezejmenných hrdinů, jejichž krev byla prolita v poli pro slávu Francie, zatímco se starý svět hroutil v základech. Dnes si jména jako Bertrand Caillat připomínáme skrze strohé záznamy v archivech a památníky rozeseté po lotrinských polích. Jeho příběh nám připomíná brutalitu zákopového boje a hrdinství řadových vojáků, kteří i v beznadějné situaci plnili své rozkazy až do hořkého konce v zaprášených rovinách u Gravelotte.

Další informace: 144. newyorský pěší pluk, 111. pěší pluk Don.