Bertrand Gouin

Bertrand Gouin (narozen 1715) byl vojákem francouzské královské armády, který sloužil v prestižním pluku Auvergne. Své jméno do historie zapsal především během válek o rakouské dědictví, kdy se v roce 1745 zúčastnil slavné bitvy u Fontenoy. Pluk Auvergne, ve kterém Gouin sloužil, patřil k elitě francouzské pěchoty a nesl hrdé heslo "Auvergne sans tache" (Auvergne bez poskvrny). Pro muže jako Bertrand nebyla služba v takové jednotce jen otázkou obživy, ale i stavovské cti. Život vojáka v polovině 18. století byl definován přísným drillem, pochodováním v sevřených formacích a loajalitou ke králi Ludvíku XV., který byl u Fontenoy osobně přítomen. Samotná bitva u Fontenoy představovala jeden z vrcholů lineární taktiky. Gouin se zde ocitl uprostřed krvavého střetu, kde francouzské síly pod velením maršála de Saxe čelily drtivému náporu anglo-hannoverských kolon. Právě odvaha pěchoty, která musela vydržet ničivou palbu z bezprostřední blízkosti, rozhodla o tom, že se bojiště nakonec proměnilo ve francouzské vítězství. Vojenská každodennost mimo bojiště však byla pro Bertranda a jeho spolubojovníky často bojem o přežití v jiném smyslu. Mezi taženími trávili vojáci čas v provizorních táborech nebo ubytováním u civilistů, kde se museli vypořádat s nedostatkem proviantu a šířícími se nemocemi. Strava sestávala převážně z přídělů chleba, trochy masa a vína, což muselo stačit na vysilující celodenní pochody s plnou polní výstrojí. Osudy řadových vojáků, jako byl Bertrand Gouin, po skončení velkých konfliktů často upadaly v zapomnění. Přesto právě tito muži tvořili páteř tehdejší Evropy. Pokud Bertrand přežil útrapy války, pravděpodobně se vrátil do rodného kraje s mnoha jizvami a příběhy o době, kdy francouzské lilie dominovaly evropským polím, a on byl u toho, když se psaly dějiny.

Další informace: 148. kaspický pěší pluk, 126. pěší.