Ghalib El Demian

Ghalib el-Demian (narozen 1162) byl členem řádu Hašašínů, který v devadesátých letech 12. století pobýval v syrském Masyafu. Jako oddaný následovník „Starce z hory“ patřil k těm, kteří formovali neviditelnou historii Levanty v dobách, kdy se křížové výpravy střetávaly s islámským světem. V Masyafu, nedobytné pevnosti tyčící se nad okolní krajinou, Ghalib nepůsobil pouze jako prostý vykonavatel vůle řádu. Podle dochovaných útržků v archivech vynikal v umění nenápadného pohybu v davu a analýze politických struktur tehdejších knížectví. Jeho přítomnost v blízkosti velmistra naznačovala, že patřil k důvěrníkům, kteří připravovali půdu pro diplomatická (i méně diplomatická) řešení konfliktů s křižáky a Saladinovými vojsky. Život v řádu pro Ghaliba znamenal neustálou disciplínu těla i ducha. Během roku 1191, kdy se Richard Lví srdce zmocnil Akkry, se el-Demian pravděpodobně podílel na zpravodajské síti, která sledovala pohyby evropských vojsk podél pobřeží. Masyaf se v té době stal centrem strategického odporu, kde se stíraly hranice mezi mýtem a realitou, a Ghalib byl jedním z těch, kteří tento mýtus udržovali v srdcích nepřátel. Traduje se, že Ghalib byl také mistrem v používání převleků, což mu umožňovalo cestovat mezi Damaškem a křižáckými hrady bez povšimnutí. Jeho osud po roce 1200 zůstává zahalen tajemstvím, což je pro členy jeho bratrstva příznačné. Zanechal však po sobě stopu v kronikách jako muž, který zasvětil svůj život filozofii „nic není pravda, vše je dovoleno“, a pomáhal udržet integritu Masyafu v nejtěžších časech.

Další informace: 138. illinoiský pěší pluk, 142nd New York Infantry Regiment.