Friedrich Preissner

Friedrich Preissner (zemřel v září 1942) byl německý voják Wehrmachtu, který sloužil na východní frontě během druhé světové války. Padl v boji během krutých střetů o Mamajovu mohylu na samém počátku bitvy u Stalingradu.

Mamajova mohyla, strategicky dominantní výšina nad městem, se v září 1942 stala dějištěm jedněch z nejbrutálnějších bojů muže proti muži v celé historii válečnictví. Pro německou 6. armádu představovalo dobytí tohoto kopce klíč k ovládnutí centra města a přístupu k řece Volze. Vojáci jako Preissner se zde ocitli v pekle neustálého dělostřeleckého ostřelování a krvavých protiútoků, kdy se kontrola nad vrcholem kopce měnila i několikrát za den. Podmínky na frontě byly v té době již extrémně vyčerpávající. Boje o "Kótu 102", jak byla mohyla v německých mapách označována, se vedly v prachu, sutinách a za neustálého hluku explozí. Pěchota musela čelit nejen sovětským obráncům, kteří byli odhodláni neustoupit ani o krok, ale také všudypřítomným odstřelovačům, pro které byl otevřený terén mohyly ideálním lovištěm. Září 1942 znamenalo pro mnohé německé jednotky bod zlomu. Zatímco zpočátku převládal pocit brzkého vítězství, fanatický odpor Rudé armády v ruinách Stalingradu začal postupně drtit morálku i ty nejzkušenější veterány. Preissnerův osud je typickým příkladem tisíců mladých mužů, jejichž životy vyhasly v prvních týdnech obléhání, dříve než město sevřela legendární ruská zima a obklíčení v „kotli“. Dnes na místě, kde Preissner a tisíce dalších padli, stojí kolosální památník „Matka vlast volá“. Půda Mamajovy mohyly zůstala po bitvě tak nasycená šrapnely a kovovými úlomky, že na ní v prvních poválečných letech údajně ani nerostla tráva. Jména jako Friedrich Preissner dnes zůstávají jen v archivech a na seznamech padlých, jako memento nesmyslnosti a brutality stalingradského střetnutí.

Další informace: 13. a 20. konsolidovaný louisianský pěchotní pluk, 145. newyorský pěší pluk.